Historie

První zmínka o současné nemocnici je z roku 1882, kdy byla budova s č. p. 81 postavena Ondřejem z Haasu uprostřed lesa a velikého parku. V roce 1894 byl přistaven zahradní domek a druhá budova, později zvaná „malá vila“. Majitelé se střídali, nejprve byl vlastníkem Adolf Richter, továrník z Kolína, poté v letech 1903 –1912 úředník České pojišťovny Ludvík Pompe. Další majitel, Antonín Brandejs, zde vybudoval penzion, ve kterém bylo povoleno čepovat pivo a prodávat občerstvení a do kterého jezdila pražská smetánka i politická elita, záznam je i o návštěvě prezidenta T. G. Masaryka v roce 1920. Dalším majitelem se stává Jiří Epstein. V roce 1938 odjel s rodinou do Anglie, o rok později byl veškerý jeho majetek v Třebotově převzat německými úřady.

V době okupace je záznam o provozování tzv.“Mutterhaus“, domu pro matky. Od ledna do května roku 1945 byl celý Třebotov obsazen jednotkami SS, 5. 5. 1945 se Němci z vily vzdali zbraní i majetku a již večer se v hlavní budově konala první schůze Národního výboru, který již nějakou dobu v utajení fungoval. V prosinci roku 1945 byl celý objekt zkonfiskován ve prospěch státu, potažmo ministerstva školství a vzniklo zde sídlo pro kurzy učitelů. Část pozemků byla přenechána obci na parcely. 29. 6. 1946 byl na místě lesoparku slavnostně otevřen „Park kultury Zdeňka Nejedlého“ a již o prázdninách byly ve vile pořádány kurzy pro učitele a profesory, prázdninová konference „učitelstva českého a slovenského“.

Park má 24 ha a stojí zde již 4 budovy. V roce 1947 vznikl první nápad o vzniku Mezinárodního studentského sanatoria pro tuberkulozní studenty, následně již v roce 1948 oznamuje „sektor C ministerstva školství a osvěty“ s okamžitou platností zrušení užívání budo v jako školicího střediska ve prospěch ministerstva zdravotnictví. Již v dubnu 1948 psalo tehdejší Rudé Právo o budoucím Sanatoriu Zdeňka Nejedlého s plánovaným počtem 80 lůžek, tytéž noviny 3. 8. 1948 popisovaly studentské brigády z celého světa, které se podílely na renovaci a dostavbě sanatoria. 16. 11. 1948 byly obě vily otevřeny pro studenty z celého světa. V roce 1949 byla hlavní budova vybavena operačními sály, ve kterých se prováděly plicní chirurgické výkony, byla zde laboratoř, která spolupracovala se Státním zdravotním ústavem. V nemocnici, tedy plicním sanatoriu, probíhaly odborné lékařské přednášky, zaměstnanci prováděli osvětu mezi obyvateli Třebotova, primář MUDr Josef Halaška se svojí ženou zaváděli preventivní kontroly plic včetně RTG vyšetření u místních dětí. Časopis „Svět v obrazech“ z 5. 8. 1950 psal o 93 studentech ze všech koutů světa, kteří se v Třebotově léčili, nejvzdálenější domovinou byl Kypr a Venezuela. Byl připojen i podrobný popis léčebného zařízení a procedur. Ohledně terapie stojí za zmínku ,,sluneční lázně“, kdy ležící pacienti byli vyváženi na tzv. „lehárnu“, kde byli léčeni pomocí slunce a čerstvého vzduchu. Vzhledem k rozsahu areálu byla manuální práce v rámci rehabilitace snadnou volbou, takže byl okolo nemocnice nádherně udržovaný park i lesopark s mnoha záhonky, zákoutími s kamennými soškami, jezírky i fontánou. Není od věci také podotknout, že sanatorium bylo výrazně soběstačné, nedaleko hlavní budovy byly rozsáhlé skleníky a hospodářství, zahradník bydlel ve vilce nad hlavní budovou. Zahradníkova vila, zbytky skleníků a lehárna jsou zde stále, lehárna je zrekonstruovaná, ostatní je bohužel v původním stavu. V srpnu 1950 byl v areálu slavnostně položen základní kámen pro výstavbu další budovy sanatoria, stavba se však nikdy neskutečnila, kámen postupem doby zmizel.

Poslední zmínka o sanatoriu je z roku 1953. Tím také končí třebotovská kronika, kterou sepisoval Josef Knotek, ředitel národní školy v Třebotově. Další záznam je až z roku 1987, kdy je jen na str. 23 zpráva, že budova bývalého plicního sanatoria spadá pod OÚNZ Praha-západ.
Pokračování historických událostí tedy čerpáme od pamětníků.

Ze vzpomínek MUDr Boleslava Altnera, bývalého primáře interní nemocnice: „Když se snížil počet akutních tuberkulozních onemocnění, léčebna pomalu přešla v doléčovací ústav, sanatorium. Pacienti měli vzdušnou terapii, tedy pracovali v lesoparku i na veškerých okrasných záhonech, takže okolí vypadalo jako průhonický park.

Někdy okolo roku 1964 došlo k mnoha přestavbám, v hlavní budově vznikly 2 interní lůžkové stanice, které zajišťovaly spádově péči pro oblast čítající zhruba 30 000 lidí, jednalo se o celý okres Praha – Západ „.

...na jaře 1973 bylo období asi 8 měsíců, kdy byla „malá vila“ uzavřena a vznikla v ní „karanténa“ pro utečence z roku 1968, kteří se vrátili do republiky v rámci amnestie, udělené prezidentem republiky Gustávem Husákem. Upozorňuje na položení základního kamene pro další sanatorium, které ale nebylo nikdy postaveno. „Zahradnictví bylo veliké, zásobovalo celou nemocnici, funkční bylo asi do roku 1972, pak se do skleníků jen zazimovávaly květiny.“

U vjezdu do areálu nemocnice bylo stanoviště sanitek a autoopravna, i když dispečink záchranné služby byl na Zbraslavi, kde je dodnes. Lesopark byl nádherně udržovaný, tenisové kurty funkční, jezírko vedle hlavní budovy s lekníny a rybičkami. Na „malé vile“ byla interna, po stavebních úpravách onkologicky nemocní pod primariátem Dr Běleše, který se pak stává primářem onkologie v Praze 1. To bylo v letech 1990 – 1992. Pak byla vila uzavřena a po kompletní rekonstrukci otevřena jako nadstandartní oddělení následné péče na podzim roku 2013.

Sestra Jana Z. nastupuje do nemocnice v roce 1978: „Na 1. patře byla LDN od 1.7 1989, na 2. patře je interna a JIP, v roce 1995 se interní nemocnice mění na část interní a část nemocnice Následné péče, interna na 2. patře končí 1.7.1998.“

A ze součastnosti jen data:

• 19. 9. 2005
  Příspěvková organizace Nemocnice Třebotov vložena do Oblastní nemocnice Příbram,a.s.
• 29.6.2007
  Na základě rozhodnutí jediného akcionáře při výkonu působnosti valné hromady dne 22. 5. 2007 se novým nabyvatelem stala společnost Nemocnice Třebotov a.s
• 13.5.2016
  Novým provozovatelem se stala Nemocnice Říčany a.s. provozovna Nemocnice Třebotov.
• Od března 2019 je provozovatelem Nemocnice Třebotov firma Filimed s.r.o.